SALETY

Zámek Lednice

Národní kulturní památka. Po složitém vývoji od gotické tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní podobu se dochovala poslední přestavba v historizujícím novogotickém slohu z let1846 – 1858. Je dílem nadaného vídeňského architekta Jiřího Wingelmüllera a jeho nástupce Jana Heidricha. Stavba, pokrytá jemnou krajkou dekoru s gotizujícími okny, portály, arkýři a cimbuřím, fiálami a chrliči, působí pohádkovým dojmem, který umocňují skvostné interiéry, zdobené kazetovými stropy, vyřezávaným obložením stěn a zárubní a samostatnými schodišti.

 

Zámek Valtice

byl původně hrad, založený snad již ve 12. století, pasovskými biskupy nebo rakouským rodem Seefeldů , od roku 1387 až do roku 1945 náležel Liechtensteinům. Několikrát přestavován, v 2. polovině 16. Století renesanční úpravy. v letech 1645 - 1646 byl poškozen Švédy, poté následovala dlouhodobá barokní přestavba. Na výstavbě zámku se podíleli význační architekti F. Carratti, G. G. Tencalla, A. a J. K. Ernové, D. Martinelli, A. Beduzzi a A. Ospel, sochař F. Biener a štukatér Alberti.

 

Minaret

Stavba vznikla v letech 1798 – 1802 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha jako pohledový uzávěr hlavní osy parku. Stojí v bažinaté půdě na dřevěných pilotech. Skládá se z jednopatrové budovy a třípatrové věže s ochozy. Přízemí se otevírá arkádami a zdobí je mravoučné texty z koránu. V patře krášlí osm místností, zaklenutých nízkými kopulemi, maurské ornamenty. Z věže vysoké 60 metrů je úžasný výhled do parku a okolí, na Pálavu a Bílé Karpaty.

 

Janův hrad

postavil v letech 1807 – 1810 architekt Josef Hardmuth ve formě romantické zříceniny v zákrutu řeky Dyje uprostřed lužního lesa. Půdorys tvoří čtyři nárožní věžice uzavírající čtverhranný dvůr. V hlavním traktu byl v přízemí byt myslivce a v patře sál s přilehlými místnostmi. Byl ,,goticky“ vymalován a zařízen tak, aby vyvolával iluzi středověku. Kouzlo místa dotvářelo romantické prostředí nedotčené přírody.

 

Lovecký zámeček

je klasicistní myslivna na cestě k Janohradu. Z jeho balkonu sledovaly dámy průběh lovů na přilehlých loukách. Byl postaven roku 1806 podle projektu Josefa Hardtnutha.

 

Rybniční zámeček

z roku 1816 je elegantní jednoduchá patrová budova s kuželkovou balustrádou a rizality s tympanony. Bohatší průčelí má tři francouzská okna s balkonem, obráceným k rybníku. V současné době je majetkem Mendelovy univerzity v Brně a je přístupný pouze několikrát v roce.

 

Chrám Tří Grácií

Empírový zámeček navrhl lichtenštejnský stavební ředitel Jan Karel Engel a mramorem a mozaikou vyzdobili bratři Martinettiové v letech 1824 – 1825. Půlkruhová stavba má 12 jónských sloupů a obklopuje sousoší tří řeckých bohyň, které z jednoho balvanu vytesal Martin Fischer. Klieberovy sochy ve výklencích představují jednotlivé vědní a umělecké obory. Zámeček má vzadu valeně klenutý sál s malbou na stěnách.

 

Rendez - vous

čili Dianin chrám postavil na nejvyšším místě Bořího lesa podle Hardmuthových návrhů architekt Josef Kornhäusel v letech 1810 – 1812 pro známého vojevůdce z napoleonských válek Jana I. Zámeček má podobu římského triumfálního oblouku, sochy Josefa Kliebera představují denní doby a reliéfy lovecké výjevy, nápisy se obracejí k bohyni lovu Dianě.

 

Kaple Sv. Huberta

nejmladší stavba areálu, byl postaven v roce 1855 podle návrhu Jiřího Wingelmüllera stavitelem Janem Heidrichem, sochařskou výzdobu provedl František Högler. Je to napodobenina gotické kaple s trojbokým oltářem a sochou sv. Huberta, postavená z pískovcových kvádrů, opatřených smyšlenými středověkými kamenickými značkami. U kaple se konávala děkovná bohoslužba na ukončení honů.

 

Nový dvůr

z roku 1809 je empírové hospodářské stavení, rozvržené kolem čtvercového dvora. Přední frontu tvoří arkádová zeď, ukončená po stranách portálovými vjezdy a uprostřed zdůrazněná rotundou s pilířovým ochozem, která má vpředu sál a vzadu stáj, původně určenou pro chov ovcí ,,merinos“

 

Belveder

drobný zámeček u Valtic, sloužil k chovu bažantů. Otevírá se od něj kouzelné panoráma Pálavy a Mikulova.

 

Hraniční zámeček

vybudoval stavitel Jan Karel Engel na bývalé hranici markrabství moravského a arcivévodství

rakouského, jak o tom svědčí nápis na budově „Grenzmal zwischen Österreich und Mähren“. Tvoří jej skupina tří altánů, stojících uprostřed a na koncích dlouhé přízemní budovy. Stavba působí jako architektonická kulisa překrásného přírodního prostředí a zrcadlí se v Hlohoveckém rybníce.

 

Pohansko

je empírový zámeček, který byl postaven na valu bývalého velkomoravského hradiště z 9.

století v letech 1810—1812 stavitelem Josefem Hardtmuthem. Dnes tu je instalována expozice prezentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů.

 

Kolonáda, zvaná Reistna

na Reistně, na jižním obzoru Valtic, ovlivněná podobnou stavbou ve vídeňském Schönbrunnu, byla postavena v letech 1817—1823 jako vzpomínka na Liechtenšteiny Františka Josefa I., Filipa a Aloise. Jejich památku připomínají nápisy na stěnách. Sochařskou výzdobu provedl Josef Klieber.

 

Apollónův chrám

Postavil v letech 1817 – 1819 architekt Josef Kornhäusel. Zámeček tvoří osm dórských sloupů před průčelní zdí s půlkruhovým výklenkem. Na atice spočívá nástavba zaklenutá půl-kopulí a ukončená terasou s klasicistním zábradlím, na niž se vystupuje točitým schodištěm. Vzadu přiléhá přístavek s bytem. Zámeček zdobí široký plastický vlys s motivy řecké báje o

Apollónovi, skupina amoretů s lyrou a sochy múz. Sochařem byl Josef Klieber.

 

Obelisk

památník s pozlacenou hvězdou na špici vysoký 23 m, připomíná od roku 1798 uzavření míru mezi Francií a Rakouskem, lidový název ,,Facka“ zase údajné neknížecí ukončení hádky mezi knížetem a kněžnou po velké prohře v kartách.

 

Zámeček Lány

Stavba byla stejně jako nedaleký zámeček Pohansko postavena v letech 1810 - 1812 knížecím architektem Josefem Hardmuthem a sloužila knížecí rodině během lovů v oboře Soutok. V

současné době je v soukromém vlastnictví.